Gen!us-clan

Gen!us-clan:

NASI CLENI: pepiCZek

                                       master

AK-47:

Avtomat Kalašnikova obrazca 47 (Автомат Калашникова образца 1947 года, do češtiny přeložitelné jako Kalašnikovův automat vzor 1947), známý pod zkratkou AK-47 je nejpoužívanější a jedna z nejznámějších útočných pušek světa. Další názvy, pod kterými je také známá, jsou např. „Kalašnikov“, „Akáčko“ apod. Jak již název napovídá byla sestrojena v roce 1947 mladým sovětským konstruktérem Michailem Kalašnikovem.

[editovat] Konstrukce

Sturmgewehr 44 - zdroj inspirace.

Při konstrukci se tvůrce inspiroval německou útočnou puškou StG 44 z konce 2. světové války. Puška používá náboj 7,62x39 mm vzor 43 poprvé využitý u samonabíjecí karabiny Simonov. Zbraň při střelbě využívá tlaku prachových plynů odebíraných z hlavně prostřednictvím plynového kanálku. Je poměrně snadno ovladatelná a velmi odolná. Proto ji lze využít prakticky v jakýchkoli podmínkách. Ovšem značnou nevýhodou je její hmotnost. Při hmotnosti 4,3 kg nejde o právě nejlehčí zbraň.

[editovat] Historie

• V roce 1947 je M. T. Kalašnikov pověřen navržením nové zbraně pro Sovětskou armádu.
• O dva roky později, v roce 1949, je zahájena výroba AK-47.
• Za další dva roky (tzn. 1951) je po důkladném testování zařazena do výzbroje Sovětské armády a jednotek policie.
• Později vzniká řada licencovaných kopií vyráběných v zemích východního bloku. Československý Samopal vz. 58 sice zvnějšku připomíná AK-47, ale jeho vnitřní mechanismus je zcela odlišný.

[editovat] Kalašnikov & kultura

AK-47 se díky své popularitě a exaktnímu vzhledu stal i často používaným kulturním prvkem. Ve filmech a videohrách (jako napříkald GTA: San Andreas) bývá často vyobrazen jako zbraň používaná gangstery. Dále se jedná o nejčastej vídanou zbraň při airsoftových hrátkách, a dokonce se dostal i na vlajku Mosambiku, státu v jižní Africe, jako odkaz na fakt, že tamější revoluce proti portugalským kolonizátorům byla z velké části podporována Východním blokem.

[editovat] Samopal AK-47 v akci

Americký Mariňák v Iráku, zkoušející si palbu z AK-47.

Afghánský člen armády při výcviku.

RPK - kulomet pracující na principu AK-47.

Bajonet určený pro po- užití na samopalech typu Kalašnikov.

[editovat] Technické údaje

Bylo vyrobeno více než 100 miliónů kusů všech verzí.

[editovat] Verze

AK-47 v provedení se sklopnou ramenní opěrkou.

AK-47 - verze vyráběná v 50. letech minulého století.

• AK-47 1948–51, 7.62x39mm — Nejstarší model
• AK-47 1952, 7.62x39mm — Má pochromovanou hlaveň a další vylepšení.
• AKS-47 — Opatřen sklopnou ramenní opěrkou. Koncept vycházel z německého MP40 (určeno pro posádky BMP a parašutisty).
• RPK, 7.62x39mm — Kulometná verze
• AKM, 7.62x39mm — Zjednudušená a lehčí verze AK-47
• AKMS, 7.62x39mm — Jde o AKM se sklopnou opěrkou místo dřevěné pažby; určeno pro letectvo.
• AK-74 serie, 5,45 x 39 mm
• AK-101 serie
• AK-103/AK-104 serie
• AK-107/AK-108 serie

[editovat] Současnost

V současnosti je v Ruské armádě a policii zbraň částečně nahrazena nástupkyní AK-74. Přesto je to pořád nejrozšířenější zbraň světa, bohužel i mezi teroristy.

[editovat] Externí odkazy

• The AK-47 Kalashnikov Museum Virtual Tour (Anglicky)
• AK-47 na Modern Firearms
• Video na serveru Youtube stručně seznamující s původem a atributy zbraně (Anglicky)
• AK-47 (česky)

AWP:

Odstřelovač (resp. ostřelovač) je střelec, který se specializuje na přesnou střelbu na střední a dlouhou vzdálenost. Obvykle ke svým akcím používají speciální zbraně určené pro přesnou střelbu na velkou vzdálenost. Jelikož čeština není v používání tohoto pojmu zcela ujednocena, je v článku uvedena i preciznější základní terminologie anglická, tak jak ji používá Mark Spicer.^[1]

Existují minimálně tři zřetelně vyhraněné kategorie střelců, pro které se v češtině pojem používá, pouze ve dvou případech (vojenský odstřelovač a policejní odstřelovač) to ale má odborné opodstatnění (tj. jedná se o střelce, který musí projít speciálním „odstřelovačským výcvikem“, který ovšem u policejního odstřelovače není podle vojenských měřítek kompletní).^[2]

[editovat] Odstřelovač vs. ostřelovač

Současná čeština považuje obě slova za rovnocenná synonyma, byť se to může za jazykovědného hlediska zdát poněkud nelogické. Odborníci i lidé z profese používají zpravidla raději slovo odstřelovač, varianta ostřelovač je u nich místy značně neoblíbena. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český upřednostňuje tvar odstřelovač.^[3]

[editovat] Typy odstřelovačů

[editovat] Vojenský odstřelovač

Maskování je pro odstřelovače životně důležité.

Vojenský odstřelovač (angl. sniper; též někdy pravý odstřelovač) je voják s kompletním speciálním odstřelovačským výcvikem. Působí zpravidla samostatně nebo ve dvojici. Jeho úkolem je průzkum terénu, likvidace vysokých nepřátelských důstojníků a dalších důležitých osob v řadách nepřátel a (speciálně) likvidace nepřátelských odstřelovačů. Soustředí se na maskování a skryté působení. Zpravidla nestřílí z jednoho místa více než dvakrát, pak se přesune.

Palbě na málo významné cíle se obvykle vyhýbá. Špičkový odstřelovač dokáže za vhodných podmínek a s patřičným vybavením spolehlivě zabít na vzdálenost 1,6-2km. Střelba nad tuto vzdálenost je už i v případě nejkvalitnějšího vybavení sázkou do loterie. Nad 2 km už zpravidla nemá moc cenu se o ni pokoušet, pokud není střelba vedena na větší terč (např. vozidlo). Kanadský voják Rob Furlong v březnu 2002 v Afghánistánu zasáhl cíl ze vzdálenosti 2430 metrů. To je nejvyšší potvrzená vzdálenost cíle zasaženého v boji.^[4]

[editovat] Policejní odstřelovač

Policejní odstřelovač (angl. marksman, též /policejní/ přesný střelec) je policista se speciálním výcvikem pro přesnou střelbu se zvláštním zřetelem na likvidaci sebevražedných atentátníků či zločinců držících rukojmí. V řadě řečí a odborně terminologických systémech se pro něj nepoužívá pojem odstřelovač, protože jeho výcvik není z vojenského hlediska kompletní - obvykle má extrémně redukovanou část týkající se maskování, průzkumu a přežití v terénu, protože zpravidla operuje na „přátelském území“.^[1] Zato se od něj vyžaduje větší přesnost, střelba na rozkaz a schopnost zasáhnout cíl tak, aby okamžitě zemřel bez rizika vzniku křečí, což se zpravidla dociluje zásahem do mozečku. Naproti tomu pravý odstřelovač zpravidla nemusí být tak přesný, zraněný cíl je v řadě případů pro něj dokonce lepší, než mrtvý, protože je pro akci stejně vyřazen a ještě zaměstnává zdravotnickou službu nepřítele.^[5]

[editovat] Ostrostřelec

Ostrostřelec (angl. Sharpshooter, též střelec na vzdálené cíle či přesný střelec) je voják se speciální odstřelovačskou výzbrojí působící v rámci jednotky. V některých armádách, včetně české, ani nemusí mít speciální výcvik. Pohybuje se zpravidla v hloubi či na konci formace a jeho úkolem je vyhledávání a likvidace kulometčíků, střelců v maskovaných postech a dalších cílů podobného typu, mimo běžný dosah zbraní družstva. Nutno podotknout, že slovo ostrostřelec je patrně nejpřesnější, ale příliš se nepoužívá, někteří autoři je chápu jako zastaralé.^[1]

[editovat] Historie odstřelovačů

Za nejúspěšnějšího odstřelovače všech dob je považován Fin Simo Häyhä, přezdívaný Bílá smrt, který během Zimní války zlikvidoval přes 500 rudoarmějců.

[editovat] Taktika a úkoly (nástin)

Mariňácký ostřelovač v lesním maskování

spočívá většinou ve střelbě ze zálohy na dlouhé vzdálenosti za podmínek konspirace

[editovat] Konvenční vojsko

Využití odstřelovačů:

[editovat] Obrana

• 1. krytí přístupových cest palbou
  2. průzkum
  3. ničení průzkumu nepřítele
  4. umlčování určených cílů (nejdřív klíčových a pak všech ostatních)
  5. zpomalování postupu nepřítele (oddělení sledů, „kanalizování“)
  6. krytí ústupu vlastních sil
  7. přehrazování ústupových tras nepřítele při protiútoku

[editovat] Útok

• 1. průzkum (pro dělostřelectvo apod)
  2. umlčování klíčových cílů
  3. izolování jednotek nepřítele
  4. přehrazování ústupových tras
  5. dočišťování

[editovat] Přesun

• 1. průzkum (včasná výstraha čelní/boční pochodové záštity)
  2. léčky na stopující jednotky
  3. zabezpečení míst, kudy půjdou hlavní síly

V ostatních druzích boje jde o podobné úkoly.

[editovat] Zvláštní určení

• podpora konvenčního boje (přepady, léčky, průzkum, „otravování“, blokování, lákání, navazování sil nepřítele)
• podpora průzkumných akcí (přepady, léčky, výpady) ve formě zabezpečení, hlášky, zahájení, volavky či odvádění pozornosti (zátaras, „už jdou“, „sem běžte“)
• cílené akce = atentát à la Šakal
• counterterorrism podpora přepadů a léček
• civilní bouře = postřelení zvlášť aktivních jedinců či antisniping
• nekonvenční válka/vnitřní bezpečnost (výcvik, přepady léčky, průzkum, otravování, viz guerilla)
• v případě likvidace výběrčích daní guerilly má dvojí psychologický efekt - civilní obyvatelstvo uvidí likvidaci příživníka a guerillová organizace bude těžko shánět dobrovolníky k této činnosti.

[editovat] Guerilla

Přepady, léčky, demolice.

• ničení lidských zdrojů státu či uskupení
• příprava bojiště/chaos (energie, materiál, spojení, silnice, zmatek a strach, bankovnictví)
• nutit nepřátelské úřady a bojové složky se centralizovat a tím vytvářet území nikoho
• ozbrojená propaganda (ukázka síly)
• terorismus (nutit cílovou skupinu opustit určitou oblast)

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Odstřelovač

[editovat] Související články

• Seznam slavných obětí odstřelovačů
• Seznam odstřelovačů druhé světové války

[editovat] Externí zdroje

• Sniperworld.com – Sniper portal
• Snipercentral.com
• Článek odstřelovač na Specialista.info
• Odstřelovač vs. ostřelovač v Britských listech
• Článek o odstřelovačích na idnes.cz

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b c} viz článek Odstřelovač, ostrostřelec a přesný střelec in Střelecká revue 11/2006, str. 67
2. ↑ http://zpravy.idnes.cz/zpr_nato.asp?r=zpr_nato&c=A060206_083236_zpr_nato_inc
3. ↑ pojmy ostřelovač a odstřelovač na stránkách ÚJČ.
4. ↑ Friscolanti, Michael. "We were abandoned", Maclean's, Rogers Publishing, 2006-05-15, pp. 18-25.
5. ↑ http://zpravy.idnes.cz/zpr_nato.asp?r=zpr_nato&c=A060206_083236_zpr_nato_inc

Tento článek o vojenství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

dezert:Dezert (z francouzského desservir - "uklidit se stolu") je jídlo podávané obvykle na zakončení menu. Nejčastěji ho představuje malá porce sladkého jídla (moučník, zákusek, dort, zmrzlina, pudink), jeho charakter je však silně podmíněn krajovými zvyklostmi - např. ve Francii je zvykem servírovat jako dezert sýr (pokud možno několik druhů), v Itálii kromě sladkostí rovněž sýr i ovoce, ve Španělsku se desertem rozumí sladkosti, ale v závislosti na ročním období se servíruje i ovoce (v létě). Je mnoho druhů dezertů, ale vždy by měly chuťově harmonizovat s ostatními chody.xDDDDDDDDDDD,:-)